Kočka neni pes

Jak je to se stresem u psů podle Františka Šusty

16/ 03/ 2017

Na mladém australáčkovi Brixovi se v nejrůznějších podobách projevuje jeho stres. Z něho pramení Brixovo chování ke koním, psům, lidem, k bouřce a rachejtlím a mnoha dalším jevům. Aby byl Brix schopen reagovat na tyto podněty tak, jak by si přála jeho majitelka, je třeba jeho hladinu stresu snížit na úroveň, ve které bude schopen sebeovládání a vnímání člověka. Jenže jak na to?

Jak je to se stresem u psů podle Františka Šusty

K pochopení toho, jak funguje stres, se pojďme nejprve podívat na tzv. Yerkes-Dodsonovu křivku (obr. 1). Stres je v zásadě reakce organismu na zátěž a není zdaleka pravda, že by veškerý stres byl škodlivý. První fází je tzv. eustres, tedy doba, kdy výkon živočicha pod tlakem (tedy pod nárůstem stresových hormonů) roste a kdy je schopen ještě nad věcmi „přemýšlet“ a ovládat se. V eustresu jsme i my lidé po většinu života a dokonce nás může i bavit – vždyť je to ta fáze, kdy naše tělo produkuje adrenalin, krev nám proudí v žilách a cítíme, že právě teď opravdu žijeme. Pod úrovní eustresu už je vlastně jenom nuda. Jenomže tak, jak zátěž na živočicha roste (nebo dlouho setrvává), přestává jeho výkon pomalu narůstat a najednou přechází do tzv. distresu. To už je fáze, kdy výkon klesá, ale ne proto, že by se živočich uklidnil. Spíše se jeho organismus hroutí. Už se nedokáže ovládat, už nevnímá slovní povely, snaží se prostě jen přežít. U psa se distres projevuje vyvalenýma očima, intenzivním zrychleným dýcháním, často i třesem, poklesem v nohou nebo přímo zhroucením na zem. Někdo tuhle fázi vysvětluje tak, že pes konečně všechno pochopil a podvolil se vůli vůdce. Ale to je omyl. Organismus psa v tu chvíli prostě jen nedokáže dál bojovat.

V moderním tréninku zvířat cestou tzv. operantního podmiňování (kdy se živočich má poučit z následků své vlastní akce) se snažíme živočicha vždy udržet v eustresu. Jen tam je totiž schopen sám sebe vnímat a ze své akce se poučit. Ale nejen v eustresu, ale ještě i pod hranicí těsně pod vrcholem eustresu, tzv. FFF (fight, flight, freeze) – jak ukazuje obr.2. To je hranice, po které živočich sice ještě zvyšuje svůj výkon, ale už nevnímá povely. Čeští pejskaři tomu říkají „on se přetáčí“ a v praxi to obvykle vypadá tak, že se pes zmítá na konci vodítka ve snaze utéci nebo zaútočit na podnět a nevnímá psovoda. Abychom v tréninku udrželi psa pod touto hranicí, musíme být vnímaví k jeho signálům a dát mu možnost, jak nás bude informovat o svém vnitřním stavu. Mluvíme o čtyřech otázkách tzv. stresového trojúhelníku, na které pes potřebuje odpověď – START (jak dám jako pes najevo, že jsem v pohodě a připraven podstoupit zátěž), STOP (jak dám najevo, že hladina mých stresových hormonů už je moc blízko FFF a musíme zastavit, jinak se přestanu kontrolovat), BEZPEČNÉ MÍSTO (v jakém místě nebo i tělesné pozici se dokážu uklidnit, snížit svůj výkon a pak i hladinu stresových hormonů), PROČ (jaký mám k takovému tréninku důvod, co tím získám). Jak to vypadá s vnitřním stavem zvířete ve chvílích, kdy si odpovídá na tyto otázky, ukazuje obr.3.

O logice stresového trojúhelníku a práci se stresem píšu obšírně ve svých dvou knihách a zde na to není dost prostoru. Podívejme se teď z pohledu otázek stresového trojúhelníku na některé informace o Brixovi: Lidi nekouše, pokud je majitelka u něj, ale ožene se, pokud je přivázaný a oni se k němu přiblíží. Proč? Jednou z možností by bylo, že pokud je u majitelky, má v ní snad alespoň ono BEZPEČNÉ MÍSTO a není vyloučeno, že ona podle jeho reakcí a komunikace s okolím určuje i to, zda a kdy se lidé mohou přiblížit a kdy zastavit. V tom případě by měl odpověď i na START  a STOP  a pokud je na závěr všeho od majitelky pochválen (za což je Brix viditelně vděčný), tak má i důvod PROČ  to celé absolvovat. Ale má tyhle odpovědi, když je uvázaný u stromu a cizí člověk si sám rozhodne, kdy a jak si ho pohladí? Bohužel nemá ani jednu a proto v takové chvíli přejde přes FFF a ožene se.

Reakce na koně – kůň je značně pohyblivé zvíře, navíc podstatně větší než pes, které svůj pohyb nebude příliš řídit podle Brixových potřeb. Proto, pokud by Brix byl fixován na místě a kůň se přibližoval k němu, bude reakce nakonec asi dost podobná, jako když se k uvázanému Brixovi přibližuje cizí člověk. Majitelka ale velmi správně nechala při sbližování na jednom místě koně a Brixe ke koni postupně přibližovala – vždy o kousek, který Brix zvládne a po uklidnění o další kousek. Tím, že každé další přiblížení bylo už s uklidněným psem (tedy START měl na úpatí stresového kopečku) a vše se zastavovalo dřív, než dojde ke konfliktu (STOP pod úrovní FFF) se sblížení nakonec podařilo. Na konci dílu je vidět také ona „paralelní chůze“, o které jsem psal v komentáři o Axíkovi  ( sedmá epizoda).

Zde si ale dovolím ještě jedno z mého pohledu velmi důležité upozornění. V dílu padla věta: „Když se pes neovládá, ovládám ho já.“ Tahle rada může být na jednu stranu velmi užitečná, ale její špatné pochopení může být velmi škodlivé. Co se totiž děje ve chvíli, kdy se pes přestane pod tlakem ovládat? Právě to, že pes překročil hranici FFF, tedy je na vrcholu pomyslného stresového kopečku, kdesi na pomezí mezi eustresem a distresem. Pokud v tuto chvíli začneme psa ovládat správně, jsme často ještě schopni dostat ho zpět pod FFF do užitečného eustresu. Podmínkou je zaměstnávat mu mozek a klást na něj takové nároky, které zvládne a které ho odvedou od instinktivní reakce. V praxi na to používám sadu jednoduchých cviků, který nazývám „restart mozečku“ a fungují úplně stejně, jako když doktor mluví s pacientem upadajícím do šoku: „Kolik ukazuju prstů, jak se jmenujete, co jste měl ráno ke snídani?“ Pokud ale psa, který pod tlakem člověka překročil FFF, zkusíme ovládat ještě větším tlakem, snadno ho dostaneme do distresu a on si odnese špatné vzpomínky strach ze situace. Celou situaci to jen zhorší. Přitom na první pohled se může zdát, že pes se umravnil – v distresu přestává vzdorovat. Ale následek rozhodně nebude přínosný. Proto, prosím, pamatujme, že existuje eustres a distres a že rozumný majitel svého psa do distresu rozhodně nechce dostat.

Jak se na hladině stresu projeví nedostatek pohybu nebo stres a strach majitele, spolu s dalšími odkazy na zdroje informací uvádím v rozšířené verzi na adrese http://www.treninkjerozhovor.cz/data/10_bojacny_pes_brix_plna_verzetxt16007.pdf

RNDr. František Šusta, PhD.

14.3. 2017